2/12: Jak rozeznat ve svých dětech talent? Nechat je projevit ho.

Sešli jsme se s Petrou Markovou na stejném místě, a podruhé se nám povídalo ještě o něco lépe. Už jsme se nemuseli představovat, já jsem vyjel do správného patra a Petra se během uplynulých dní naučila ovládat svůj kávovar.

audio-thumbnail
2/12 Jak rozeznat ve svých dětech talent?
0:00
/16.013061

Ale nebudeme se tvářit, že šlo všechno až tak hladce, jak by mělo. Stále si ujasňujeme, jakým způsobem by mělo Petřino vyprávění plynout, určujeme hranice odhalení jejího soukromí, zkrátka improvizujeme a věříme, že díky tomu bude výsledek působit přesně tak autenticky a upřímně, jak jsme si předsevzali.

A o jakých tématech se po dnešním UBS bude mluvit?

  • o vlivu rodinného zázemí na vznik motivace i odhodlání
  • o tom, že podnikavá povaha si vystačí pro začátek i s umělými penězi
  • o využití krátkodobých handicapů jako výhody
  • a taky o tom, že úspěch někdy spočívá v nalezení rovnováhy mezi sny a tím, co nám přináší klid
Poslechnout epizodu na HeroHero

Budu si muset dělat do vzniklé audiostopy nějaké časové značky, abych poznal, jestli mě paní Marková aspoň někdy pustila ke slovu.

Ale vážně. Je radost dělat rozhovor s někým, z koho není nutné něco páčit, kdo na otázky reaguje živě a spontánně. Jak jsem Petru upozorňoval hned zkraje: stříhat se dá vždycky, dotáčet by bylo horší.

Není divu, že paní Petra mluvila skoro bez doptávání a s nadšením. Začali jsme totiž jejím dětstvím, a i když v něm nebylo vše jen růžové, jednalo se přirozeně o převážně bezstarostné časy, kdy první experimenty s trhem vzešly čistě z chuti to zkusit, a nenesly s sebou takřka žádné riziko. Mluvím o tom, jak paní Petra popisovala svoje kšeftování se spolužáky s vidinou pořízení walkmana a podobných nepostradatelností.

Pak jsme se posunuli o pár let. Od obchodování s "hokejovými kartičkami" a podobným horkým zbožím se dostáváme k prvním oficiálním brigádám a praxím, bezstarostnost dětství se mění v nevázanost dospívání, a protože Petra nepatří k lidem stiženým sklony k přílišné nostalgii, namísto ustrnutí ve vzpomínkách se co chvíli zmíní o dnešku, tedy o době, kdy se jí jedno další dětství odehrává přímo před očima...

Od lesklých představ o velkoměstě k nalezení pohody za městem. Růst nebo koloběh?

Jak jsem řekl v úvodu, povídalo se nám zase o kus lépe. Dokonce tak dobře, že se mi paní Petra rozpovídala skoro k nezastavení:)

Nakonec jsem ji vlídně upozornil, že už to pro dnešek stačí, a zrovna nám to krásně vyšlo tak, aby na konci našeho setkání bylo jedno velmi hezké poselství.

Ale příště, příště už se opravdu podíváme na tu univerzitu...


Setkáním s PM provází Luko Karavan. Další nás čeká za dva týdny.

Odebírat mailem